Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), Jacquin 1787

– zákonná ochrana – silně ohrožený druh
– kritéria IUCN – málo dotčené(LC)

 

Rozšíření v ČR

Ještěrka živorodá je u nás rozšířena téměř na celém území, ve vyšších nadmořských výškách, bežně kolem 1000 m n.m. (Krušné hory, Orlické hory, Beskydy, Šumava, Jeseníky), horní hranice nadmořské výšky není omezena, je znám výskyt i na vrcholu Snežky. V nižších polohách (lesy, větší řeky) může ještěrka živorodá sestoupit až k 200 m n.m.

Souhrně se tedy vyskytuje ještěrka živorodá na našem území od 117 m n.m. do 1602 m n.m.

Základním faktorem výskytu ještěrky živorodé je vlhkost (nikoliv teplota), suchým oblastem se ještěrky živorodé vyhýbají.

Biotop

Obývá chladnější a vlhčí lokality, vyskytuje se v zalesněných oblastech vyšších nadmořských výšek, avšak na zalesněnosti není tato ještěrka přímo závislá (vyskytuje se i na loukách a imisních holinách). Obývá i vřesoviště, rašeliniště, okraje lesních cest, vlhké louky a břehy řek. V horách se pak může vyskytovat i na kamenitém podloží, na zídkách u polních cest a výjimečně i na zahradách.

Ještěrka živorodá se také často vyskytuje se zmijí obecnou (Vipera berus) a ještěrkou obecnou (Lacerta agilis), což jsou predátoři ještěrky živorodé s tím, že ještěrka obecná se často krmí jejími mláďaty. Vyskytuje se také společně se slepýšem křehkým (Anguis fragilis), užovkou obojkovou (Natrix natrix) a méně s užovkou hladkou (Coronella austriaca). Synopticky žije i s užovkou stromovou Zamenis longissimus.

Způsob života

Ještěrky živorodé vylézají ze svých zimovišť obvykle při noční teplotě 5°C a více (v nižších oblastech již na konci února, v Beskydech, Jeseníkách , Vysočině, Orlických a Krušných horách a na Šumavě až koncem března).

Začínají se pářit obvykle po 4 – 6 týdnech od opuštění zimoviště tj. od konce března až do konce června, v závislosti na oblasti výskytu. Mláďata se rodí cca po 38 – 65 dnech a rodí se většinou v období od července do srpna. Tyto ještěrky jsou vejcoživorodé (vejce se vyvíjí v těle samice a ta je klade až těsně před narozením mláďat).

Ve slunných dnech se rády vyhřívají na suchých kamenech, pařezech, zídkách a na kmenech poražených stromů.

Zimují v podzemních úkrytech, mezi kořeny stromů, v trouchnivějících pařezech a někdy i ve sklepech venkovských domů. K zimování se uchylují obvykle začátkem října a v nižších polohách začátkem listopadu.

Při nebezpečí se na rozdíl od ostatních ještěrek často vrhá do vody, kde se potápí a vydrží pod vodou i 5 minut.

Ještěrka živorodá se živí hmyzem, převážne stejnokřídlími (mšice,molice), pavouky, chvostoskoky, kobylkami a sarančaty (rovnokřídlí).


zdroj : Atlas rozšíření plazů v České republice (Mikátová B., Vlašín M., Zavadil V. (eds.)) ; Encyklopedický slovník teraristiky a herpetologie (Hegner David)