Osvětlení terárií s denními ještěry

Úvodem:

Osvětlení terárií s denními ještěry, jako jsou např. leguáni, agamy, chameleoni a spousta dalších druhů denních plazů, především ještěrů, potřebuje alespoň základní orientaci mezi dostupnými zdroji světla. Plazi aktivně využívající slunce k vyhřívání jsou poměrně známy v jakési skupině "vyhřívacích plazů". Znamená, že slunce aktivně vyhledávají a sluneční svit je pro ně existenčně důležitý. Dostatečná intenzita a kvalita světla je pro kvalitu jejich života (psychickou a dokonce i fyzickou) poměrně důležitá a k osvětlení terárií je potřeba přistupovat zodpovědně. 

sunset-2180346_1920-1024x396

Tato zvířata žijí v oblastech, kde je po celý rok vysoká intenzita světla a na zem dopadá velké množství UV záření. Pokud si porovnáme intenzitu jedné trubicové zářivky (cca 1500 lx ve vzdálenosti 15 cm) a intenzitu např. slunce v karibiku (až přes 100 000 lx), pochopíme, že tato zvířata potřebují spoustu světla k tomu, aby byla spokojená.

Při volbě osvětlení terárií s denními ještěry chceme docílit optimálních hodnot několika základních faktorů/veličin:

  1. dostatek UV záření
  2. dostatek intenzity
  3. dostatečná teplota
  4. spektrální průběh co nejvíce podobný slunci

UV záření

Ultrafialové záření je složka světla o určité vlnové délce – pro lidi je to vlnová délka za hranicí viditelnosti. Ovšem někteří živočichové, jako jsou například plazi, toto světlo dokáží vnímat. UV záření se dělí na tři složky (180-400 nm), o každém typu se budeme bavit v rámci účinků na plazy obecně, níže pak bude rozebráno, jak a čím tuto část slunečního záření nahradit v teráriu:

UVA:
315 – 400 nm – pro plazy velice důležitá složka světla. Má příznivý vliv na psychiku zvířat, jejich barvu a přirozené chování, včetně stimulace k páření. Někteří plazi, především denní ještěři, jsou schopni vnímat světlo až do těchto vlnových délek. Jsou to zvířata s tzv. tetrachromativním vnímáním světla (lidé jsou trichromatic – RGB). UVA záření tak pomáhá mj. i ke správnému barevnému vidění. 

UVB: 280 – 315 nm –  je neméně významnou složkou ultrafialového záření u plazů. S jeho pomocí probíhá v organismu syntéza vitamínu D3.

UVC: 180 – 280 nm – je to tzv. desinfekční ultrafialové záření. Proniká lehce tkáněmi živých organismů a je pro ně zhoubné.

Jak imitovat funkci ultrafialového záření ve vnitřních ubikacích: 

UVA:

Tuto složku ultrafialového záření emituje do jisté míry většina světelných zdrojů (i obyčejná žárovka). Jeho potřeba je přímo závislá na druhu chovaného plaza. Pouštní druhy budou logicky vyžadovat větší „dávky“ UVA než druhy podzemní, noční, či žijící pod příkryvem porostů.

Jako ideální zdroj UVA záření pro heliofilní (sluncemilné) plazy jako jsou leguáni zelení, agamy vousaté a další, se dají jistě považovat vysokotlaké výbojky (rtuťové a směsové nebo halogenidové). Do jisté míry a pro některé druhy (např. žijící ve stínu tropického deštného pralesa) jsou vhodným zdrojem UVA plnospektrální lineární zářivky s dobrou intenzitou světla (intenzita světla se udává v jednotce lux) nebo kvalitní kompaktní zářivky - tzv. spirály

UVB:

Bez UVB záření nejsou leguáni schopní vstřebat vitamín D3, který je nezbytný pro správnou funkci přištítné žlázy, která reguluje množství kalcia a fosforu v těle (uvolňuje hormony kalcitoin a parathormon). Kalcium a fosfor (u plazů by měl být optimální poměr v krvi 2:1 Ca:P) jsou nejdůležitějsí prvky pro správnou tvorbu kostí. Bez UVB záření trpí zvířata nemocí nazývanou MBD – metabolická porucha kostí (metabolic bone disease) a většinou hynou nebo mají trvalé následky.

Heliofilní plazi obecně vstřebávají UVB záření následujícím způsobem:

Kůže přijímá ze slunečního svitu UVB záření (290 – 315 nm) v podobě provitaminu D (7-dehydrocholesterol), buňky kůže tento provitamín přemění za působení tepla na vitamín D3 (cholekalciferol). Ten potom putuje krevní plasmou do jater, kde se přeměňuje tzv. hydroxylací na calcidiol - 25(OH)D3 - ten je pak rozváděn krví po celém těle a v ledvinách je jeho část přeměněna na hormon calcitriol, který hraje hlavní roli právě v metabolismu vápníku.

Posledních pár let výzkumu také ukázalo, že calcidiol hraje mj. důležitou roli co se týče funkčnosti dalších orgánů. Je vstřebáván buňkami v těle a vnitrobuněčně přeměňován na calcitriol. Toto ovlivňuje imunitní systém, kardiovaskulární systém a chrání buňky před rakovinovou tvorbou – vytváří v kůži odolnost proti rakovině.

Na závěr nutno podotknout, že předávkování vit. D–hypervitaminóza je velmi nebezpečná – způsobuje selhání ledvin, kalcifikaci měkkých tkání včetně hlavních tepen a předčasnou smrt. Při slunění není ovšem předávkování vit. D možné (kůže plazů je schopná se s tím vyrovnat, přeměnnou přebytku na biologicky neaktivní látky) – jen při umělém dodávání tohoto vitamínu

Osvětlení terárií s denními ještěry - syntéza D3

Umělé zdroje UV záření:

Mezi dostupné zdroje UVB záření k osvětlení terárií patří nízkotlaké výbojky (kompaktní zářivky, lineární zářivky) a vysokotlaké výbojky (rtuťové, směsové, halogenidové)

Vysokotlaké výbojky:

SunLuxUV-125x125x145

Lze je s jistotou považovat za nejlepší zdroj nejen UVB, dodávají zároveň důležité teplo, bez kterého by syntéza vit. D3 vůbec nemohla probíhat. Při použití kompaktních a lineárních zářivek se zdroj tepla musí řešit dodatečně (např. obyčejnými nebo bodovými žárovkami). Nejnovější a nejlepší technologií v osvitu plazů vůbec se nově používají metal - halidové (halogenidové) UV výbojky, které mají zároveň vynikající intenzitu světla a kvalitní spektrum.
Nové technologie nyní dovolují vysokotlakými výbojkami obecně osvětlovat ubikaci po celý den, tudíž není nutné řešit dodatečný zdroj světla. Důležité je dodržovat vzdálenosti doporučené výrobcem, aby nedošlo např. k přehřátí plaza nebo naopak nedostatečné expozici UV paprsky.

Lineární terarijní zářivky:

UVB záření je  vyzařováno na velmi krátkou vzdálenost (do cca 30 cm) a světelná intenzita je nedostatečná. Dají se použít spíše u druhů, které se v přírodě nacházejí např. pod stromovým příkryvem nebo žijí skrytým životem (někteří ještěři a želvy).

Některé (obvykle označované do 2% podílu UVB) tyto zářivky jsou svým spektrem dobré jako dodatečné osvětlení terárií. Nicméně je potřeba si uvědomit fakt, že pomocí např. klasické lineární zářivky T8 jsme schopni imitovat přirozeně maximálně stín pod stromem. Lepším řešením jsou v tomto případě lineární zářivky T5, které mají při menší velikosti větší výdej světla. Nově se dají koupit i T5 UV zářivky, kterými lze vybavit např. nižší nádrže různých pozemních plazů, odchovny s mláďaty  nebo pomocí nich vyřešit dodatečné osvětlení terária.


Kompaktní zářivky:

SunLuxUV-box-70x70x155

Jsou kompromisem mezi lineárními zářivkami a vysokotlakými výbojkami. Emitace UVB záření je o poznání lepší než u lineárních zářivek, ale také nevydávají tolik tepla a rovnoměrně osvětlí menší plochu – hodí se tedy do menších terárií. Pozor! Objevují se kompaktní UV zářivky, které mohou vašim plazům uškodit, proto se vždy ujistěte, že kupujete kvalitní bezpečný produkt pro osvětlení Vašich terárií. 

Důležité upozornění k UVB zdrojům – klasické jednoduché sklo nepropouští 96% UVB záření (většina oken má sklo dvojité, tudíž nepropustí téměř nic). Takže když plaz leží na okně, přes které svítí slunce, nedostává z něj téměř žádné potřebné UVB záření. Proto UVB zdroje musí působit na zvíře přímo a to ani přes plastové kryty, které nepohlcují UVB tolik jako sklo, ale propouští ho omezeně - výjimkou jsou speciální polykarbonátová a akrylátová plexiskla, která UVB propouští i ze 70%. Na paměti také mějte, že všechny zdroje UVB záření emitují UVB jen po určitou dobu a poté se musí měnit. Nejdéle vydrží vysokotlaké výbojky (až 1,5 -2 roky).

Ostatní aspekty osvětlení

Zdroje UV záření jsou jen jedním aspektem osvětlení u plazů. Nyní si řekneme něco o dalších „veličinách“ světla, které jsou také velmi důležité při chovu, hlavně heliofilních plazů.

Intenzita světla:

Je to veličina vyjadřující světelný tok, který dopadá na určitou plochu – ve stručnosti je to údaj, jak moc daný zdroj svítí. Zde se jen těžko můžeme nějakým umělým zdrojem přiblížit slunci. Totiž např. za slunečného dne v ČR lze naměřit až 70 000 luxů (lux – jednotka intenzity), zatímco například trubicové zářivky vydávají v nejlepším případě 2000 - 3000 lx . V pouštních oblastech planety je pak intenzita i přes 100 000 lx.

V ubikacích, které nemáme možnost umístit tak, aby na ně svítilo slunce lze použít již zmíněné UV metal halidové výbojky, které jsou co do intenzity světla nepřekonatelné. Ostatní vysokotlaké výbojky jsou také dobrým řešením, ale mají špatné spektrum barev (jednoduše v jejich spektru obvykle převažuje jedna z barev na úkor druhé) a jako jediný zdri denního osvětlení se použít nedají. 

V menších teráriích, kde kvůli nebezpečí přehřátí nelze použít výbojky, můžeme instalovat k osvětlení terárií plnospektrální lineární zářivky, které mají alespoň udanou hodnotu 1000 a více lx nebo kompaktní terarijní zářivky, které za nimi nijak výrazně nezaostávají. Nicméně kvůli osvětlované ploše a ceně plní tuto funkci daleko lépe plnospektrální lineární zářivky.

Denní spektrum:

Vhodné spektrum v tzv. viditelné části je neméně důležitým faktorem pro výběr osvětlení. Nutno si uvědomit, že viditelná část světelného spektra je pro například denního ještěra v jiném rozsahu, než viditelné světlo pro člověka. Někteří plazi vnímají světlo i ve spektru, které je pro lidi neviditelné. Na trhu je velké množství "plnospektrálních" zdrojů, oblíbené jsou především lineární zářivky, které fungují k dosvícení ubikací. Ty jsou však velmi málo výkonné a spektrum až na pár výjimek není žádnou výhrou v loterii.

Pokud chceme skutečně plné denní spektrum pro našeho chovance, volíme jako zdroj denního světla plošné halogenidové výbojky. Ty dle typu zajistí i požadované UVB (ze sortimentu Mega-Ray všechny). Plné spektrum také zajišťují některé kompaktní zářivky, zde ale chybí intenzita světla, takže jako zdroje denního světla je lze doporučit spíše do menších ubikací. 

4-1024x305

Teplota světla, index podání barev (Ra):

Zde narážíme na menší zádrhel asice: teplota chromatičnosti a podání barev se řídí a je vypočítáváno s ohledem na lidské vidění barev. Plazi (a zvlášť denní) mají vidění většinou přizpůsobené ke svému způsobu života a je jiné než u lidí. Jako tetrachromativní druhy mají mnohem rozvinutější barevné vidění než lidé, dokonce vnímají i UV záření. Bez UVA nejsou schopni vnímat svůj svět ve správných barvách a ovlivňuje to nepříznivě kvalitu jejich života. 

Je tedy třeba brát toto v potaz při čtení následujících řádků.
Teplota světla, nebo-li chromatičnost (barevná jakost) se obecně udává v kelvinech (K nebo Ko) – udává poměr barev ve světelném spektru zdrojů. Index podání barev potom indikuje schopnost světelného zdroje imitovat barvy světla co nejpřirozeněji ke slunečnímu záření.

Při nezatažené tmavé obloze (tzv. deep blue sky) se teplota světla pohybuje okolo 28 000 K. Při úsvitu cca 3000 K a při slunečném dni kolem 6500  K

chromaticity

Stejně jako intenzita světla se ani teplota světla (barevné podání) přes sklo nemění.

Planckova křivka