Užovka podplamatá (Natrix tesselata), Laurenti 1768

– zákonná ochrana v ČR – kriticky ohrožený druh (KO)

– kritéria IUCN – ohrožený (EN)

 

Rozšíření v ČR

Tento druh hada se u nás vyskytuje poměrně málo, lokality většinou nepřesahují 400 m.n.m.

Užovka podplamatá je vázána na vodní prostředí, obývá břehy větších řek (např. Vltava, Sázava, Ohře, Berounka, Ploučnice, Rokytná, Svratka, Jihlava, Dyje) nebo okolí vodních nádrží (např. Brněnská a Vranovská přehrada, kaskádové nádrže na Vltavě a přehrada Nechranice). Byly zaznamenány i nálezy na stojatých vodách, např. rybník Pohořelice, staré koupaliště v Moravském Krumlově a zatopený lom v Ejpovicích.

Biotop

Tyto užovky obývají většinou dobře prohřáté, pomalu tekoucí až stojaté vody se slunnými kamennými břehy střídajícímí se s bujnou vegetací. Podmínkou je také dostatek ryb a úkrytů s možností kladení vajec a zimování (staré rozbořené zdi, valy kamenů i železniční náspy). Jako líhniště slouží zejména nánosy tlejících rostlin mezi kopřivami či naplavené rostlinné zbytky nebo trouchnivějící pařezy. Užovka někdy využívá ke kladení vajec i komposty nebo hnojiště.

Zdržují se hlavně na místech s příkrým svahem, členitým a dobře prosluněným terénem.

Synopticky žije užovka podplamatá hlavně s užovkou obojkovou (Natrix natrix), ale často se vyskytuje i se slepýšem křehkým (Anguis fragilis), užovkou hladkou (Coronella austriaca) a ještěrkou obecnou (Lacerta agilis). V některých lokalitách se objevuje i zároveň s ješterkou zelenou (Lacerta viridis), zmijí obecnou (Vipera berus) a s užovkou stromovou (Zamenis longissimus).

Způsob života

Zimoviště opouští užovka podplamatá obvykle v polovině dubna. Po přezimování se zdržují na suchých a prosluněných kamenitých místech, repektive vyhledávají všechna výslunná místa, která nabízejí okolí zimovišt a vodních toků či přehrad. V době po zimování se tito hadi také páří, od poloviny května, kdy se přestávají pářit se rozlézají k vodním tokům. Koncem června kladou samičky vejce do tlejících rostlinných zbytků nebo do dutin mezi kameny. Mláďata se po vylíhnutí sdržují ve velkých počtech. Mláďata se líhnou koncem srpna až v září, k prvnímu krmení pak dochází až příští jaro.

Před přicházející zimou se užovky podplamaté zdržují čím dál méně ve vodě a přesouvají se na zimoviště. Často zimují společně, někdy i s užovkami obojkovými (Natrix natrix). Zimoviště může být od vody vzdáleno až 500m.

Užovka podplamatá je z našich hadů nejvíce vázána na vodu. Živí se především rybami a někdy i obojživelníky a jejich larvami.

Fyziologie

Tito hadi se dorůstají 130 – 150 cm, avšak na našem území zřídkakdy přesáhnou délky 100 cm. Tělo je pokryté výraznými kýlnatými šupinami, hřbetní zbarvení bývá olivově šedé, zelenavé, hnědé až oranžové s tmavými, šachovnicovitě uspořádanými skvrnami . Za hlavou mají tmavou skvrnu ve tvaru V (viditelná více u mláďat). Břicho mají bělavé až červené s černými šachovnicovitými skvrnami. Často se vyskytují melaničtí jedinci (převaha černého zbarvení).

zdroj : Atlas rozšíření plazů v České republice (Mikátová B., Vlašín M., Zavadil V. (eds.)) ; Encyklopedický slovník teraristiky a herpetologie (Hegner David); Nejedovatí hadi v přírodě a v teráriích (Ivan Kocourek); Užovky (Vladimír Cerha, Miroslav Kocián); www.biolib.cz