Užovka stromová (Zamenis longissimus), Laurenti 1768

– zákonná ochrana v ČR – kriticky ohrožený druh (KO)

– kritéria IUCN – SZ Čechy – kriticky ohrožený (CR), na Moravě – ohrožený (EN)



Rozšíření v ČR

Zatímco na Slovensku žije tato užovka hojně, Česká republika leží na samém okraji areálu výskytu. U nás se vyskytují v Poohří (izolovaný výskyt mimo souvislý areál, není doloženo, že tu nebyli hadi vysazeni, avšak poslední testy DNA dokazují, že jde relikty původního rozšíření východní linie), Poddyjí, na hranici se Slovenskem a dříve i v okolí Brněnské aglomerace.

Biotop

U nás se vyskytuje na stanovištích lesostepního charakteru, spíše na místech situovaných na jihovýchod nebo jihozápad. Jsou to často křovinaté stráně, opuštěné kamenolomy a sady, staré zdi a zídky, okraje pastvin, louky, příkopy u cest a silnic. Často se vyskytuje i v opuštěných budovách nebo méně frekventovaných hospodářských stavbách (garáže, kůlny, půdy, skládky dřeva apod.), občas se vyskytují překvapivě i na severních či severozápadaních svazích při úbočí hor a vlhkých údolí.

Největších koncentrací dosahují užovky stromové v členitém terénu s množstvím úkrytů a vhodných míst ke kladení vajec. Vyhýbají se pak otevřeným terénům a vyloženě suchým místům.

Podmínkou osídlení jsou také vhodná místa pro kladení vajíček a vhodné zimoviště (kupy tlejícího materiálu, hnojiště a komposty, pro zimování pak i staré sklepy a skalní štěrbiny).

Způsob života

Užovky stromové se objevují na jaře, začátkem května. Jsou aktivní ve dne, ale byly zpozorovány i za soumraku, zvláště v době letních veder. Dopoledne se sluní, často ve větších počtech, nejaktivnější jsou v rozmezí 21 – 26°C.

Rády vyhledávají společný úkryt, často s užovkou obojkovou (Natrix natrix). Užovka stromová velmi obratně šplhá a výborně plave, do vody však málokdy vstupuje.

Mláďata loví ještěrky, dospělci se pak živí hlavně hlodavci a ptáky, příležitostně vybírají ptáčata a vejce z hnízd na keřích a nižších stromech. Naproti svému názvu se tyto užovky pohybují převážně po zemi.

Užovky stromové se páří na konci května a v první polovině června, samice kladou 2 – 20, nejčastěji 5 – 8 vajíček, která ukládají do míst, kde se rozkládají rostlinné zbytky – pod mech, do starých naplavenin, navátého listí, starých kup sena a slámy, do kompostů a hnojišť. Samice často ukládají vejce několikrát do stejného, vytipovaného místa. Mláďata se líhnou obvykle na přelomu srpna a září, v Poohří často až na přelomu září a října. V chladnějších oblastech se pak mláďata líhnou až poté, co se dospělci stáhnou do svých zimovišť.

Nejdříve zimoviště vyhledávají dospělí samci, poté dospělé samice a později mláďata. Zimují nejčastěji v dutinách stromů, skalních štěrbinách, starých sklepích a kupách tlejících rostlin. V jednom úkrytu zimuje mnohdy několik jedinců.

Fyziologie

Je to statný had, může dosáhnout délky přes 200cm. U nás nebyla zaznamenána délka nad 190cm.

Hlava je podlouhlá, odlišená od těla. Jejich štíhlé tělo je pokryto hladkými a slabě kýlnatými (ve stáří) šupinami, v přední části těla mohou být bíle lemované. Hřbetní zbarvení bývá hnědé, měděné, olivově šedé až šedožluté s občasnými bílými skvrnami. Břicho je jednobarevné – žluté až bělavé, výjiměčně šedé. Mláďata mají za hlavou dvě žluté skvrny, které jsou s přibývajícím věkem méně patrné. U těchto hadů je běžný melanismus (zmnožení černých pigmentů) a erytrismus (v pokožce převažuje červený pigment), byli pozorováni i albinotičtí jedinci.


zdroj : Atlas rozšíření plazů v České republice (Mikátová B., Vlašín M., Zavadil V. (eds.)) ; Encyklopedický slovník teraristiky a herpetologie (Hegner David); Nejedovatí hadi v přírodě a v teráriích (Ivan Kocourek); Užovky (Vladimír Cerha, Miroslav Kocián); www.biolib.cz